Povánoční duševní kocovina – skutečnost nebo mýtus?

V posledních letech je začátek roku spojovaný nejen s novými výzvami a předsevzetími, ale dost často i s tím, že se o něm píše jako o jednom z nejnáročnějších období pro lidskou psychiku. V médiích se můžeme dočíst o tom, že ordinace psychiatrů mají plno, nebo o fenoménu Blue Monday, údajně nejdepresivnějším dni v roce. Z lékařského pohledu je toto období asociováno se sezonní afektivní poruchou, která postihuje asi 4-9 % populace. Co se za tímto jevem schovává a jak se ho případně vyvarovat?

Sezónní afektivní porucha (zkráceně SAD) bývá také nazývána „podzimní depresí“ a dle statistik postihuje přibližně 4-9 % populace. Mírnými projevy je však ohroženo až 20 % lidí. Jedná se o jev, který byl popsán relativně nedávno, v roce 1984. Objevuje se na začátku podzimních měsíců, kdy dochází k úbytku světla a zhoršení počasí. To má za následek pokles hladiny hormonů v těle, zejména pak melatoninu a serotoninu. Mezi nejčastější projevy patří silné výkyvy nálad, nedostatek energie a zvýšená chuť k jídlu, především toho, které obsahuje sacharidy. Příznaky pak většinou odeznívají až na začátku jara. Lidé, kteří tímto jevem trpí, jsou na tom přitom stejně jako ti, kteří trpí klinicky diagnostikovanou depresí. V případě podcenění se tento jev může přeměnit i do těžké deprese, případně do sebevražedných myšlenek. Přitom statistiky* ukazují, že během zimního období je evidováno nejméně případů sebevražd v rámci roku. K jejich nárůstu pak dochází na přelomu dubna a května.

Vliv dalších faktorů

Vedle vlivu SAD lze však vnímat současné období i jinak. Začátek roku je náročným na lidskou psychiku i ve spojitosti s vánočními svátky, které s sebou kromě radosti přinášejí i spoustu stresujících stimulů. Stres s organizací dokonalých Vánoc pro naše blízké, se sháněním dárků, a s tím spojenými finančními výdaji, náročná rodinná setkání i vzpomínání na to, co se nám za celý rok podařilo a nepodařilo nebo o koho jsme v osobním životě přišli. Do nového roku pak vstupujeme s různými předsevzetími a velkými cíli a ambicemi, které se však po několika týdnech stávají svazujícími. V takovém případě doporučujeme, aby se člověk pokusil udělat si čas sám na sebe, strávil čas činností, která ho baví a u které si odpočine. Občas pomůže i dostatečný a pravidelný spánek. Místo velkých cílů pomůže dávat si menší a postupné cíle, které dokážeme splnit s větší pravděpodobností.

Pomoci může i terapie

A co radí odborníci na to, jak se vypořádat se sezónními depresemi? Výzkumy ukázaly, že jednou z efektivních metod zmírnění SAD je tzv. světelná terapie, tedy vystavení jasnému světlu. V případě, že tato prevence nepomůže, doporučuje se medikace, pomáhající se zvýšením hladiny serotoninu v těle. Pomoci může i návštěva psychoterapeuta. Existují důkazy, že v rámci psychoterapie je účinná (především u velmi mírných depresí) kognitivně behaviorální terapie (KBT). Ta se zaměřuje na identifikaci negativních myšlenkových vzorců, které přispívají k symptomům SAD, a nahrazuje tyto myšlenky pozitivnějšími.

Nejdepresivnější den roku na objednávku?

Možná si říkáte, co je to vlastně ten fenomén Blue Monday? Mýtus okolo tohoto pondělí, údajně nejdepresivnějšího dne z celého roku, vznikl na základě objednávky cestovní kanceláře Sky Travel. Ta chtěla primárně motivovat klienty k nákupu dovolené v zimních měsících. A tak se objevila matematická formule, se kterou přišel anglický psycholog Cliff Arnall. Na základě různých vstupů jako je aktuální počasí, finanční zadlužení, čas kdy jsme ustoupili od svých předsevzetí, apod. spočítal, že nejdepresivnějším dnem roku má být třetí pondělí v lednu. Odborníci z řad psychologů jsou však k této formuli převázně skeptičí. A my? Zastáváme názor, že pokud se necítíte dobře, dělejte to, co vám samotným dělá radost, nezávisle na statistikách. Pokud ani to nepomůže, vždy se můžete obrátit na terapeuta. Někdy totiž skutečně pomůže promluvit si o tom, co nás tíží, ať je datum jakékoliv.

O Terap.iu

Víme, že najít si cestu k terapeutovi může být někdy obtížné, často nevíme jak si terapeuta najít, neznáme nikoho přímo ve svém okolí a nebo jsme na čekací listině, která může být i na několik měsíců. Jedním ze způsobů k překonání těchto překážek může být alternativa v podobě online terapie. I proto vznikla platforma Terap.io, kde je možné spojit se s terapeutem během několika kliknutí, bez dlouhých čekacích lhůt a z vámi vybraného místa.