Naše pocity a nálady, ať už dobré či špatné, a způsob, jakým prožíváme situace, které se nám v životě dějí, jsou výsledkem složitých procesů odehrávajících se v našem těle v daný okamžik. Ačkoliv to, jak se cítíme, ovlivňují i vnější okolnosti - nikoho asi nepotěší, když vjede do zácpy, kde ztratí spoustu času, málokoho neuklidní pohled na pláž a hladinu moře při zapadajícím slunci, a skoro nikdo neodolá pohladit si s úsměvem roztomilé štěně nebo kotě, které se mu neobratně motá mezi nohama - nakonec jsme to vždy my, kdo rozhoduje o tom, jestli nás nějaký podnět z vnějšku vykolejí, nebo nám naopak zvedne náladu.

Jak podporuje své pojištěnce v péči o duševní zdraví Zaměstnanecká pojišťovna Škoda? Podívejte se, kolik můžete ušetřit za psychoterapii.

“Štěstí? Co je štěstí? Muška jenom zlatá!” pronáší chvějícím se hlasem profesor češtiny ve známé černobílé klasice Škola základ života. Tato okřídlená věta z básně Adolfa Hejduka jakoby naznačovala, že štěstí je jen prchavý okamžik, který člověk prožije spíš náhodně, než že by se na něj mohl cíleně připravit, a který odezní dřív, než si jej stačí plně uvědomit. Zůstane jen nejasná vzpomínka na krásný sen, ze kterého jsme se předčasně probudili, a touha zopakovat si ho znovu. Představa je to možná romantická, ale zároveň v nás může vyvolat bezmoc, že o štěstí se nelze nijak zasloužit, přichází ledabyle a sedne i na toho pověstného vola. Je to však naštěstí složitější 🙂

Říká se, že oheň je dobrý sluha a zlý pán. U pracovního zápalu je to podobné: nadšení z toho, že jsme konečně sehnali zaměstnání, nebo jsme našli odvahu a pustili jsme se do vlastního projektu, může být velmi opojné, ale pokud si včas nenastavíme hranice pro množství vydávané energie, může se původně nevinná jiskra této euforie rozhořet a spálit nás. Následky požáru jsou skoro vždy devastující a vstávání z popela trvá dlouho.

Každý se někdy cítí sklesle, má špatnou náladu a je bez energie. Takový stav je přirozený, a i když jej vnímáme spíše negativně a netěší nás, neznamená to, že v našem životě nezaujímá důležité místo.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2024 pokračuje se svým preventivním programem Duševní zdraví. Na následujících řádcích si můžete přečíst, na co máte jako její klient nárok a jak jej uplatnit.

Ať už se cítíte z jakéhokoliv důvodu pod psa, nebo si zkrátka potřebujete promluvit, jako pojištěnec VZP máte právo na příspěvek na péči o duševní zdraví.

Zjistěte, jak ušetřit za psychoterapeutickou pomoc.

Pojištěnci Revírní bratrské pojišťovny, zpozorněte. Pokud potřebujete profesionální péči o vaše duševní zdraví, může se vám hodit vědět, jakou podporu vám hradí vaše pojišťovna.

Jste pojištění u Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra? Možná by se vám hodilo vědět, jaké máte možnosti, pokud jde o psychickou podporu. Zjistěte, jak ušetřit za psychoterapeutickou pomoc u ZPMV.

Život dává i bere.

Čím déle jsme na světě, tím více toho poznáme a zakusíme, ovšem ne všechna poznání a zkušenosti přinášejí radost a někdy musíme přijmout i to smutné, co nás potká.

Ať už se jedná o smrt blízkých, nemoc, která nás připraví o některé naše schopnosti, výpověď z práce nebo nutnost opustit domov, každá taková ztráta se na nás nesmazatelně podepíše. A ačkoliv už od poměrně útlého věku víme, že nic netrvá věčně, připravit se na konec a přijmout jej ve chvíli, kdy přijde, je skoro nemožné.

V online světě se dnes pohybujeme zcela samozřejmě a často si ani neuvědomíme, jak moc nám v několika málo letech nahradil ten fyzický. Nemáme problém přes internet pracovat a komunikovat s kolegy, rodinou, přáteli, nakupovat i platit; na počítači nebo mobilu se bavíme a vzděláváme; nepozastavujeme se nad tím, kolik toho posíláme a naopak dostáváme, aniž bychom si na to mohli sáhnout, a přesto nepochybujeme o tom, že to existuje. Přesto ale zůstávají situace, kterých se musíme zúčastnit osobně, a věci, pro něž je třeba si dojít či dojet. Typicky se jedná o návštěvy lékaře - prohlídky či rovnou zákroky, které se přes kameru provést nedají. Jak je to ale s pomocí naší duši? Může psychoterapie fungovat, aniž bychom si terapeutem potřásli rukou a usadili se naproti němu v jeho pracovně či kanceláři?

Vymýšlení dárků k různým příležitostem, a to hned několikrát do roka může být náročné až stresující. Z původně milé kratochvíle - jak potěšit druhého - se v hlavě darujícího roztáčí kolotoč pochybností o tom, co vybrat, jestli to bude dost dobré, zda to dotyčný už nemá apod. Stejně nepříjemně se může cítit člověk na opačné straně, který je před dnem D neustále tázán, co by si přál…

Posledních pár let dostáváme od života pořádně naloženo a řetězec špatných zpráv o dnešním světě, zdá se, nebere konce. Proto také stále více lidí zvažuje či dokonce zkouší psychoterapii, aby to ustáli. Výzkumy ale ukazují, že většina pomoc vyhledá až ve chvíli, kdy už je na pokraji zhroucení. Jaké by to asi bylo mít v rukou poukaz na sezení, které pomůže neprožívat to všechno úplně sám? Naštěstí existuje možnost přesně tohle někomu dát, nebo o to požádat.

Rozhodli jste se, že už na své problémy nechcete být sami a rádi byste využili pomoc odborníka na duševní zdraví, se kterým budete sdílet, co vás trápí, o čem pochybujete a jak byste se chtěli mít (líp). Jak si ale vybrat toho správného a jak předem poznat, že vám bude právě ten nebo ta vyhovovat? Takovou otázku si kladou všichni, kdo se chystají na své první sezení, a pokud nenajdou odpověď, může je to od terapie i odradit. Je to ale zbytečné, protože volba nemusí být vůbec tak složitá, jak se na první pohled může zdát.

Ačkoliv by se z médií mohlo zdát, že se jedná o výdobytek moderní doby, pro některé možná rozmar posledních let či jen aktuální trend, psychoterapie je léčebná metoda s kořeny sahajícími až do starého Řecka, která se soustředí na pomoc lidské duši, a základním nástrojem, se nímž pracuje, je slovo. V psychoterapii se nestanovují diagnózy a nepředepisují se prášky, přesto je účinná ve zvyšování kvality života jedince, v posilování jeho kompetencí a v podpoře jeho nezávislosti.

Máme tu další článek o psychoterapii, protože na duši záleží.

  Mít v životě skutečné přátele, na které se můžete spolehnout a kterým se můžete se vším svěřit, má nesmírnou hodnotu. Tato blízkost a důvěra však mohou vyvolávat mylný dojem, že dobrý přítel a povídání s ním o našich starostech nahradí odborníka jako psychologa či psychoterapeuta. To je problematický předpoklad, který kamaráda staví do velmi nelehké až nekomfortní pozice a nám samotným nepomůže tak, jak jsme doufali. Riskujeme tím, že naše přátelství pod tíhou takového návalu zodpovědnosti na toho druhého utrpí velké šrámy, nebo nás falešně ujistí v tom, že jsme udělali vše, co bylo potřeba, a nyní je vše v pořádku.

  Stejně jako nám přítel, byť ten nejlepší, nevyléčí zlomenou nohu, pokud není skutečný lékař, neopraví pračku, není-li opravář, ani nenapeče rohlíky, jestliže neovládá pekařské řemeslo, naše duševní zdraví je třeba probrat s člověkem, který tento obor vystudoval a má v něm zkušenosti.

Být dítětem neznamená být ušetřený starostem a trápením. Vstup do života není pro všechny hladký a první kroky na jeho cestě můžou i zabolet. A zatímco pro někoho jsou překážky výzvou, pro jiného představují stopku v pohybu dopředu. Bez ohledu na věk jsme každý jinak citlivý a podle toho bychom sami k sobě měli přistupovat a nesrovnávat se s ostatními.

Plíživý a zprvu nenápadný odchod ambicí a osobní angažovanosti pracovníků má pro firmu ničivé následky.

Emoce jsou nezbytnou součástí naší osobnosti a nelze je odstřihnout od našeho bytí, ale můžeme je vhodným způsobem kultivovat.

Komfortní zóna je psychický stav, ve kterém připadají věci člověku dobře známé, cítí se v klidu, v pohodě a má kontrolu nad svým okolím (nebo tak situaci vnímá). Nepociťuje v něm žádné náznaky úzkosti a stresu. V této “zóně” je možné dosáhnout stabilní úrovně výkonu, ale jak bývá často zmiňováno, více ze sebe v této zóně “nevyždímeme” a můžeme začít postrádat smysl v každodenních rutinách.

Jsou hranice v přátelských a partnerských vztazích potřebné a důležité? Mohou nám v něčem pomáhat? Pokud ano, jakým způsobem? A jak je správně nastavit?

Občas naši terapeuti dostávají od klientů otázku: Jak často mám chodit na terapii? Existují nějaká doporučení? Jaká je ideální frekvence? A jak dlouho bych měl/a na terapii chodit?

Průvodce šťastným rozvodem. Jednoduché to není nikdy, ale vztah v nějaké jeho podobě lze zachránit vždy.

Spousta lidí si chybně myslí, že potrat je něco neobvyklého, možná dokonce vzácného. Není zvykem o těchto věcech veřejně mluvit, takže lidé často nemají reálnou představu, jak často se dějí. Podle lékařských statistik však potratem končí 10 až 15 % všech zjištěných těhotenství.

Až donedávna jsme si vůbec nedokázali představit, že by mohla nastat doba, kdy budou zaměstnanci dlouhodobě pracovat ze svých domovů, a že tato skutečnost bude mít značný vliv na jejich ochotu vrátit se zpět do prostor společnosti. Jak s tím pracovat, aby se nevytratil týmový duch a firma mohla vzkvétat?

Tak jste konečně objednaní na terapii! Uff. Jak vám je?

Úspěšná designérka mluví o workoholismu, syndromu vyhoření a stresu, který se ani srdcařům nevyhýbá.

Možná jste si všimli, že mnoho z našich terapeutů ve svých medailoncích píše: "Radu u mě nehledejte. Největším odborníkem na váš život jste vy sami."

Jak to tedy je s terapií a radami? Co má člověk dělat, když potřebuje radu, a proč terapeut (obvykle) neradí?

Chronický stres útočí na tělo i duši. Nepodceňujte jeho příznaky a osvojte si “stress management” – prověřené techniky, které vám pomohou lépe odolávat stresovým situacím a zároveň jim předcházet.

„Časem jsem začala zpochybňovat už úplně všechno. Když nebudu moct mít děti, co je teda smysl mé existence? Co tu po sobě zanechám a jak si mě lidé budou pamatovat, pokud nebudu mít děti?“ uvažovala sama pro sebe Rachel Campbell.

Umění relaxace je skvělým nástrojem pro práci se stresem, úzkostí a vztekem. Kromě snadného využití nabízejí relaxační techniky také téměř okamžitou úlevu od příznaků duševních obtíží.

V životě nastávají různé momenty, které jsme si nepředstavovali ani v těch nejdivočejších snech. 

Jak může psychoterapie pomoci ve chvíli, kdy má náš duševní stav jasnou příčinu - onemocnění tělesné?

„Neboj se,“ slyšíte, když se jako děti vydáváte na noční bojovku, i když v dospělosti objímáte syna mířícího na cesty.

Tahle rada vám ale nejspíš nikdy nepomohla.

40 oblíbených psychologických konceptů. Každý ve 280 znacích. Základní lidské vzorce chování, které se projevují ve všech vztazích a které zkoumáme při terapii, jak je tweetovala psycholožka a konzultantka emočního fitness Emily Anhaltová.

Někdo považuje za svůj "večerní rituál" láhev piva, sklenici vína, někdo jiný zase joint anebo televizi. Někteří z nás vytahují večer mobil nebo počítač a pracují, dokud se jim neklíží víčka. Co tyto situace spojuje? Závislost.

Půjdete-li na terapii, prvním krokem v terapeutickém procesu bude nejspíš snaha pojmenovat to, co vás trápí. Dáme-li našim potížím jméno, dělá je to hmatatelnějšími a uchopitelnějšími. To nám pak umožňuje začít na nich něco měnit.

Na několik let se odmlčela, krátce po porodu syna totiž zažila panickou ataku. Tou dobou byla na dálnici a v autě měla osmiměsíčního syna.

Není hloupé chodit na psychoterapii, když nám dohromady nic není? Co vůbec může terapeut udělat, pokud vlastně „žádný problém nemáme“?

Návrat do života před začátkem pandemie je na dosah. Počet případů klesá, počasí se zlepšuje, očkovaných je čím dál víc. Opatření a omezení se pomalu ruší a my zase můžeme začít dělat věci, které jsme přes půl rok nemohli.

Znamená psychoterapie vždycky ležení na gauči? Co se skrývá pod zkratkou KBT? A co si představit pod slovním spojením Gestalt terapie?

Nezáleží na tom, jestli bojujete se sociální úzkostí už delší dobu, anebo se ve společnosti cítíte nekomfortně v důsledku pandemie. Strach ze socializace může přerůst v sociální fobii, tedy vytrvalý a intenzivní strach z interakce s jinými lidmi. Sociální fobie způsobuje úzkosti, posiluje pocit osamělosti a může vést k dalším fyzickým i psychickým těžkostem.

Dobrá zpráva je, že se vás nemusí sociální fobie držet celý život. Existují totiž možnosti, jak se s ní vypořádat.

S postupným rozvolňováním vládních nařízení může mnoho z nás pociťovat úzkost z opouštění bezpečí našich domovů a návratu do společenského života. Pro většinu lidí budou tyto obavy pouze dočasné. Na některé však může mít přehnaný strach z korony vážnější dopady. Mohou mít tendence zanedbávat lékařskou péči, zbytečně se izolovat od ostatních a být paralyzováni strachem.

Jirka Pasz je fotograf, dokumentarista, novinář a humanitární pracovník, který žije s ADHD. O nemoci dokáže mluvit jako málokdo, i když se mu občas stane, že při vyprávění uteče od jedné myšlenky k druhé, třetí a pak čtvrté. I to je totiž jeden z příznaků ADHD.

Tušíte, že by vám prospěla terapie, ale nevíte, jak si vybrat psychoterapeuta? Přečtěte si, jak vybrat toho pravého.

Pokud zrovna hledáte odbornou pomoc, je dobré vědět, co vlastně který odborník umí a v čem vám může pomoci, a kdo vlastně odborník je a kdo ne. Lidé totiž tyto pojmy běžně zaměňují a je pak těžké se v nich vyznat.

„Shodit masky a být sám sebou je velká úleva.“

Cítíte se hůř v důsledku pandemie nebo souvisejících opatření? V tomto příspěvku shrneme všechny možnosti psychosociální pomoci hrazené zdravotními pojišťovnami.

Platinové vlasy, v ruce violoncello. To je Terezie Kovalová, jedna z nejvýraznějších a nejžádanějších českých hudebnic.

Jsem Eliška. Sdílím fotky emocí a stavů, které zachycují mojí zkušenost s psychickými problémy.

Adéla Stejskalová je markeťačka a nadšená běžkyně. V červnu 2020 poprvé vyhledala pomoc psychiatra a o svém duševním zdraví otevřeně píše na svém Instagramu.

Je to tady! Vůbec první český podcast, kde mluví úspěšní lidé otevřeně o své zkušenosti s terapií. Pořadem provází Lada Brůnová a pozvání do prvního dílu přijal Lukáš Strnadel, CEO firmy Futured.

Se špatným vysvědčením se domů ani nevracej.

Co z tebe jednou bude s takovýma známkama?

Kdo tě bude živit?

Až dostuduješ, dělej si co chceš!

Nejdřív práce, potom zábava.

Z lékařského pohledu je povánoční období asociováno se sezonní afektivní poruchou, která postihuje asi 4–9 % populace. Co se za tímto jevem schovává a jak se ho případně vyvarovat?

Pro člověka jako tvora přirozeně společenského hrají vztahy důležitou roli, ne-li tu úplně nejdůležitější. Od narození nás formují nejen ty, které máme s rodiči, sourozenci či kamarády, ale také vztah, který získáváme svým vnitřním nastavením či okolním působením sami k sobě.

Terapie je psycho.

Tedy může být, alespoň podle starých Řeků. Ti tímto termínem totiž označili jednu ze tří základních léčebných metod, při které neteče krev (tedy neměla by), neboť se do ničeho neřeže, nepředepisují se prášky a hojivý proces zajišťují „pouze“ slova.

Než jsem 18. 9. 2018 začala chodit na terapii, byla pro mě bubák pod postelí. Dělala jsem, že neexistuje.

Terapie je jednou z takových těch věcí, co člověka láká a děsí zároveň. Na jednu stranu tušíte, že by vám mohla opravdu pomoct, na druhou nikdy úplně nevíte, na co při ní vlastně narazíte. Jací kostlivci to na vás vybafnou ze skříně, a jestli to vůbec bude celé stát za to.

Díky online terapii si můžete vybrat, kde bude sezení probíhat. Je vám dobře v autě? Vyjeďte za město, zastavte někde s výhledem do lesa a je to. Vy rozhodnete, kde se cítíte nejlépe.

aneb jak se nezbláznit z poznámek o našem osobním životě.

Na ulici ji nepřehlédneš, její jméno nepřečteš, její duši možná nepochopíš. O životě s hraniční poruchou osobnosti, hospitalizaci na psychiatrii a psaní básní s Baďou.

Souhlasíte? Nebo vám hned naskočí, že na terapii přece chodí blázni? Lidi s "opravdovými" psychickými problémy. Vy přece řešíte jenom vztah s tátou, bilancujete, jestli dál trpět v téhle práci nebo je vám občas smutno a nevíte proč.

Jestli ano, my vám rozumíme. Mívali jsme to dřív úplně stejně. Než to všechno natolik vygradovalo, že strach, hrdost i stud jednoduše přestaly být překážkou, ale právě jedním z důvodů, proč do toho konečně jít.

Nízké sebevědomí může pramenit z mnoha rozličných důvodů, příběh každého člověka je vždy jedinečný. Existuje ale několik velmi častých důvodů, proč o sobě lidé pochybují.

Posloucháte podcasty? A víte, že existuje řada skvělých podcastů zaměřených na psychologii a psychoterapii? Vybrali jsme pro vás do dnešního článku tři, které zrovna posloucháme my.

Nejčastěji se nás ptáte, jak se liší online terapie od té osobní, zda potřebujete něco speciálního nebo jak s terapeutem online komunikovat. Poradíme, jak vybrat toho nejvhodnějšího terapeuta a pro koho je vlastně terapie přes internet vhodná.

"Ne" nemá na první dojem příliš dobrou reputaci, neboť si tato dvě písmena často spojujeme s odmítnutím či zavržením. Někdy se ale jeho prostřednictvím nevyjadřují jen zákazy, ale naopak nás zbavuje povinností, odpoutává nás od nutností a celkově osvobozuje a uvolňuje.

A přesně taková je i terapie online.

Následující cvičení si můžete vyzkoušet sami, s partnerem, nebo dokonce i s dětmi. Nebojte se je obměnit tak, aby vám v nich bylo dobře a dávala vám smysl. Buďte sám nebo sama sobě pokusným králíkem.

Tak nám snad končí doba koronavirová. Aspoň tedy její první fáze. Těžko říct, kolik jich ještě bude. Každopádně máme teď příležitost k bilancování a sčítání škod. Škod materiálních, ale nejen těch. To, co mě jako psychiatra zajímá nejvíce, jsou škody na duševním zdraví.

Tři principy fungování emocí aneb proč všichni radí, abyste v době karantény sportovali, meditovali, četli, omezili čas strávený s médii a trávili čas s rodinou?

Situace v přístupu k terapii se mění, lidé nečekají do poslední chvíle, aby si s někým promluvili o svých problémech. Naopak s terapeuty často konzultují nejen to, co je trápí, ale také velká životní rozhodnutí.

O tom, jak se tento trend vyvíjí, o párové terapii a také psychoterapii v postmoderně tentokrát promluvila terapeutka Petra Bradová.

Všimli jsme si, že spousta lidí vlastně neví, co to přesně znamená jít na psychoterapii, a kdy by měl člověk vyhledat pomoc. Proto vám přinášíme další video přesně na toto téma. Odpovídá odborná garantka Terap.io, psychoterapeutka MUDr. Olga Kunertová.

Máme pro vás několik tipů, jak omezit konzumaci alkoholu nebo úplně s pitím přestat.

Děsí vás představa, že už zase přišel 14. únor? Ať už jste zadaní nebo ne, tento den rozhodně dokáže být zdrojem stresu. Psychoterapeuti v týdnech po „dni zamilovaných“ čím dál častěji slýchávají od svých klientů rozmanité příběhy o tom, jakým pro ně byl zklamáním.

Podle studie Národního ústavu duševního zdraví a kampaně zvané Suchej únor (#suchejunor) se v ČR v pití alkoholu za hranicí rizika pohybuje více než 18 % dospělé populace. My v rámci této osvětové kampaně přinášíme sérii článků a videí zaměřující se na tento problém. Jak poznáme, že náš vztah k alkoholu překročil zdravou míru?