Vyhoření nepostihuje jen workoholiky. Jak ho rozpoznat a co dělat, když vás dožene?

Co je syndrom vyhoření?

Syndrom vyhoření, známý také jako burnout syndrom, je stav emočního, fyzického a duševního vyčerpání, který vzniká v důsledku dlouhodobého stresu. Často se objevuje u lidí v profesích s vysokou mírou odpovědnosti, intenzivním kontaktem s lidmi nebo prací pod tlakem. Vyhoření ale může postihnout i další oblasti života – například vztahy nebo rodičovství.

Jaké má vyhoření příznaky?

Příznaky syndromu vyhoření se mohou lišit člověk od člověka, ale mezi ty nejčastější patří:

• Emoční příznaky: pocit vyčerpání, cynismus, frustrace, úzkosti, deprese, ztráta motivace a snížená empatie.
• Fyzické příznaky: únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, zažívací potíže, oslabená imunita.
• Kognitivní příznaky: zhoršená koncentrace, paměť a rozhodování.
• Sociální příznaky: izolace, stažení se z kontaktu s ostatními, zhoršení mezilidských vztahů.

Kdy se syndrom vyhoření nejčastěji objevuje?

Nejčastějšími spouštěči jsou:

• Náročné pracovní podmínky – dlouhé směny, vysoký tlak, nízké ocenění, chybějící kontrola nad prací, konflikty na pracovišti.
• Péče o druhé – starání se o nemocné příbuzné, děti nebo seniory může být psychicky i fyzicky vyčerpávající.
• Finanční problémy – dluhy, nejistý příjem nebo stres z financí jsou zásadními faktory.
• Osobnostní faktory – například perfekcionismus, nízké sebevědomí nebo neschopnost zvládat stres.

Jaké faktory syndrom vyhoření způsobují?

Vyhoření bývá důsledkem kombinace těchto vlivů:

• Chronický stres
• Pocit ztráty kontroly
• Nedostatek sociální podpory
• Nerealistická očekávání
• Nedostatek odpočinku a prostoru pro sebe

Fáze syndromu vyhoření

1. Fáze nadšení – vysoká očekávání, velké nasazení.
2. Fáze stagnace – první známky vyčerpání, pokles motivace.
3. Fáze frustrace – podrážděnost, pocit neefektivity a nepochopení.
4. Fáze apatie – emoční a fyzické vyčerpání, ztráta zájmu.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Pokud příznaky přetrvávají, zhoršují se nebo výrazně ovlivňují každodenní život, je důležité obrátit se na psychologa. Mezi důvody patří:

• Dlouhodobé vyčerpání
• Problémy se spánkem, trávením
• Silný pocit bezmoci
• Potíže s fungováním v běžném životě

Jak probíhá diagnostika?

• Rozhovor s odborníkem – psycholog se ptá na příznaky, životní situaci, pracovní prostředí a další faktory.
• Psychologické testy – např. Maslach Burnout Inventory (MBI) nebo Copenhagen Burnout Inventory (CBI).
• Fyzikální vyšetření – pro vyloučení jiných zdravotních potíží.

Jaké jsou možnosti léčby?

• Psychoterapie
• Kognitivně behaviorální terapie (KBT)
• Psychodynamická terapie
• Skupinová terapie
• Změny životního stylu
• Pravidelný spánek
• Zdravá strava a dostatek tekutin
• Fyzická aktivita
• Odpočinek
• Změny v práci
• Snížení tempa
• Pravidelné přestávky
• Podpora od vedení
• Relaxační techniky
• Meditace, mindfulness
• Dechová cvičení
• Léky – v závažnějších případech na úzkost nebo depresi

Jak syndromu vyhoření předcházet?

• Nastavte si realistické cíle
• Naučte se říkat „ne“
• Delegujte úkoly
• Dbejte na pravidelný odpočinek a péči o sebe
• Mluvte o svých pocitech s blízkými nebo odborníky

Syndrom vyhoření je závažný stav, ale dá se s ním pracovat. Nezůstávejte v tom sami – vyhledejte pomoc a udělejte první krok k uzdravení.

⎯

Důležité upozornění:

Tento text nenahrazuje odbornou literaturu ani rady lékaře nebo terapeuta. Informace v něm obsažené jsou zobecněné a nemusí se vztahovat na každého. Pokud máte jakékoliv otázky týkající se vašeho zdraví, obraťte se na jednoho z našich terapeutů.