Jak čerpat příspěvek na psychoterapii od ZPŠ?

Naše pocity a nálady, ať už dobré či špatné, a způsob, jakým prožíváme situace, které se nám v životě dějí, jsou výsledkem složitých procesů odehrávajících se v našem těle v daný okamžik. Ačkoliv to, jak se cítíme, ovlivňují i vnější okolnosti - nikoho asi nepotěší, když vjede do zácpy, kde ztratí spoustu času, málokoho neuklidní pohled na pláž a hladinu moře při zapadajícím slunci, a skoro nikdo neodolá pohladit si s úsměvem roztomilé štěně nebo kotě, které se mu neobratně motá mezi nohama - nakonec jsme to vždy my, kdo rozhoduje o tom, jestli nás nějaký podnět z vnějšku vykolejí, nebo nám naopak zvedne náladu.

“Štěstí? Co je štěstí? Muška jenom zlatá!” pronáší chvějícím se hlasem profesor češtiny ve známé černobílé klasice Škola základ života. Tato okřídlená věta z básně Adolfa Hejduka jakoby naznačovala, že štěstí je jen prchavý okamžik, který člověk prožije spíš náhodně, než že by se na něj mohl cíleně připravit, a který odezní dřív, než si jej stačí plně uvědomit. Zůstane jen nejasná vzpomínka na krásný sen, ze kterého jsme se předčasně probudili, a touha zopakovat si ho znovu. Představa je to možná romantická, ale zároveň v nás může vyvolat bezmoc, že o štěstí se nelze nijak zasloužit, přichází ledabyle a sedne i na toho pověstného vola. Je to však naštěstí složitější 🙂

Říká se, že oheň je dobrý sluha a zlý pán. U pracovního zápalu je to podobné: nadšení z toho, že jsme konečně sehnali zaměstnání, nebo jsme našli odvahu a pustili jsme se do vlastního projektu, může být velmi opojné, ale pokud si včas nenastavíme hranice pro množství vydávané energie, může se původně nevinná jiskra této euforie rozhořet a spálit nás. Následky požáru jsou skoro vždy devastující a vstávání z popela trvá dlouho.