Průvodce šťastným rozvodem. Jednoduché to není nikdy, ale vztah v nějaké jeho podobě lze zachránit vždy.
Když se mi po 20 letech rozpadlo manželství, bylo mi to líto. Hodně líto. Nejen kvůli rozvodu samotnému, ale protože jsem si tehdy myslela, že jsem ztratila nejlepšího kamaráda. Můj manžel byl pro mě člověk, kterému jsem jako prvnímu říkala, co se stalo - to dobré i špatné; měla jsem s ním děti i společný domov.
Prostě mě to sebralo.
Náš puberťák šel právě na vysokou a k tomu jsme vychovávali ještě osmileté dítě v oddělených domácnostech. Všechno bylo najednou jinak - účast na rodinných svatbách/oslavách, na rodičovském sdružení nebo třeba návštěva veterináře.
Znám spoustu jiných rozvedených párů, zvlášť těch, co mají malé děti, a vím, že přizpůsobit se nové situaci trvá dlouho. A některé/někteří to nezvládnou nikdy.
Já ale po pěti letech můžu říct, že náš vztah s exmanželem je dnes lepší, než jsem si kdy dovedla představit.
Když se cokoliv stane, vždycky zavolám právě jemu. Naši dnes už třináctiletou dceru vychováváme, jak nejlíp umíme. Žijeme jen pár ulic od sebe a naše rodiny jsou stále v kontaktu.
Máte-li děti, jejich vnitřní radar rozpozná i sebemenší napětí, které u vás panuje. Proto, pokud to jen trochu jde, nezanášejte si domov svými neshodami a nevytvářejte zbytečně nepříjemnou atmosféru. Jděte ven, na zahradu, do kavárny nebo kamkoliv jinam.
Na rozchody neexistuje žádný návod. Určitě ne takový, který by fungoval na všechny. Můžu vám ale poradit, co se osvědčilo nám, v našem konkrétním případě.
Každý jsme však jiný, a na to je potřeba vzít ohled.
Nevymlouvejte se, proč nechcete s odborníkem mluvit o svých pocitech. Pokud si to můžete aspoň trochu dovolit, využijte toho právě na to. Jak se po rozchodu cítíte? Máte strach? Ulevilo se vám? Jste zklamaní? Na dně? Ať je to ve vašem případě jakkoliv, pár sezení, kde se vypovídáte člověku, který má nadhled, může významně pomoci. A možná zjistíte, že je dobré chodit na terapii dlouhodobě.
Jedním z důvodů, proč jsme na tom s bývalým tak dobře, je, že jsme začali chodit na porozvodovou terapii. Nejdřív to byly standardní párové konzultace, abychom zjistili, jestli je naděje naše manželství ještě zachránit. Když jsme zjistili, že není, pokračovali jsme dál, protože jsme chtěli vědět, jak budou naše životy vypadat bez toho druhého.
Ať už odcházíte z manželství nebo dlouhodobého vztahu, zvažte možnost dát si několik sezení s terapeutem, která vám ukáží, jak může rozchod proběhnout zdravě a důstojně.
Jste naštvaní? Rozčarovaní? Zranění? Tak právě teď není ta správná chvíle takové pocity ignorovat a schovávat si je pro sebe. Pokud už víte, že je po všem, musíte si to říct, aby bylo mezi vámi jasno. Jestliže se chcete ještě usmířit, řekněte to taky, i když to ten druhý nevnímá stejně a vás to bude bolet.
Je jedno, jestli jste spolu byli 3 měsíce nebo 30 let, když vztah končí, musí to být zřejmé vám oběma.
Ne každá dvojice si to může dovolit, ale místo, kde žijete, by mělo zůstat neutrální. Máte-li děti, jejich vnitřní radar rozpozná i sebemenší napětí, které u vás panuje.
Proto, pokud to jen trochu jde, nezanášejte si domov svými neshodami a nevytvářejte zbytečně dusnou atmosféru. Jděte ven, na zahradu, do kavárny nebo kamkoliv jinam.
A jestli už domácnost nesdílíte, o to spíš byste se o zásadních věcech měli bavit jinde než v obýváku jednoho z vás.
Dá se pochopit, když se právě vy, na rozdíl od toho druhého, rozcházet nechcete. Pocity vás i vašeho protějšku mají stejnou hodnotu, a právě proto musíte respektovat jeho rozhodnutí jít dál. A tím respektovat také sebe a končící vztah, který byl krásný, ale už není. Nesnažte se o žádná okázalá gesta poslední záchrany. Radši se začněte připravovat na to, co bude dál. A pokud s tím potřebujete pomoci, vraťte se k prvnímu bodu.
Přeloženo a převzato z A. King: A Guide to a Happy Divorce
Na Terap.io se vztahům, neschopnosti komunikovat ve vztahu věnují například Kateřina Adamcová, Eliška Kučerová nebo Petr Bednařík.