Na čem všem můžeme být závislí?

Někdo považuje za svůj "večerní rituál" láhev piva, sklenici vína, někdo jiný zase joint anebo televizi. Někteří z nás vytahují večer mobil nebo počítač a pracují, dokud se jim neklíží víčka. Co tyto situace spojuje? Závislost.

Co vůbec znamená tento ve všech pádech skloňovaný výraz, o kterém se napsalo už tolik článků a knih, natočilo spousta filmů a je předmětem nekonečných debat? Je závislost vždycky špatná? Existuje nějaká, která člověku prospívá?

Jak poznat, že mým problémem je právě závislost? Kdo už je a kdo ještě není závislý?

Úvodem je třeba říci, že člověk stejně jako jakýkoliv živý tvor je vždy závislý - naše existence závisí na tolika vnějších faktorech, které se musely sejít, abychom se vůbec narodili, takže nezávislost je pojem spíše iluzorní. Jsme závislí na slunečním záření, atmosféře a energii, bez nichž bytí zkrátka není možné. Neobejdeme se bez dýchání, potřebujeme určitý teplotní komfort, musíme jíst, pít i spát.

Když se ale nějaká látka nebo činnost stane tím jediným, na co celý den myslíme, kvůli čemu přehodnocujeme své priority a měníme plány, což nám v důsledku rozbíjí vztahy a ničí kariéry, máme velký problém. Alkohol a jiné návykové látky měnící vědomí jsou symbolem závislosti od nepaměti a panuje všeobecná shoda, že jejich užívání může být do jisté míry zábavné, ale nejsou k přežití nutné.

Co když se ale předmětem závislosti stane to, s čím se musíme denně setkávat a co je navíc považováno za dobré?

Jídlo, dokonce i zdravé jídlo, konkrétní potraviny nebo nápoje. Co když je to člověk v našem nejbližším okolí, na kterém se staneme závislí, a nikoliv jen finančně? Osoba, jíž, často nevědomky, manipulujeme, aby nás nikdy neopustila, protože bez ní nedokážeme žít? Co když je to původně ušlechtilá aktivita, která má přinášet radost, peníze, dobré výsledky? Práce, studium, úklid, cvičení? Jak se cítíme, když ji najednou nemůžeme vykonávat? Jsme schopní se s tím smířit, nebo za každou cenu hledáme způsoby, jak jí i nadále věnovat maximum svého času na úkor jiných důležitých aktivit a ostatních lidí v našem životě? Případně vytváříme novou závislost, kterou náhle vyprázdněný prostor a uvolněný čas zaplníme?

A umí na tyto otázky psychoterapeut odpovědět?

Cílem terapie není vždy přinášet odpovědi jako na zlatém podnose. Její role je založena spíše na tom, aby:

• dala našemu problému správné a přesné pojmenování a od něj se pak odvíjela cílená, ať už primární či doprovodná léčba: alkoholismus, narkomanie, poruchy příjmu potravy, závislost na lécích, lidech i činnostech
• pomohla plně si přiznat problém se závislostí a nalézt její příčiny
• podnítila k zájmu získat nad ní moc, aby ona neovládala nás, ale my ji
• poradila, co dělat ve chvílích, kdy je nutkání užít nebo konat tak velké, že nás opět stahuje na samé dno (tedy při selhání, relapsu)
• naučila techniky zvládání stresu, který je při odvykání zvýšený
• vytvořila správné nové návyky, které nás nebudou omezovat a stanou se součástí zdravého životního stylu.

Zvítězit nad závislostí je běh na dlouhou trať a neexistuje na to všeobecný návod po jehož přečtení pochopíme, co se s námi děje. Stojí ale za to postavit se na startovní čáru a na závod o důstojný a spokojený život byť pomalu, s občasným klopýtnutím či krátkou přestávkou vyběhnout. Váš trenér-terapeut u toho bude s vámi.

Zajímá-li vás víc, přečtěte si náš článek o tom, jak se zbavit závislosti.

Hledáte terapeuta se zaměřením na závislosti? Napište nám a s výběrem vám pomůžeme.