Psychoterapie vs. poradenství

Možná jste si všimli, že mnoho z našich terapeutů ve svých medailoncích píše: "Radu u mě nehledejte. Největším odborníkem na váš život jste vy sami."

Jak to tedy je s terapií a radami? Co má člověk dělat, když potřebuje radu, a proč terapeut (obvykle) neradí?

V pomáhajících profesích totiž existují dvě specifické činnosti, které se mohou částečně prolínat, ale nejsou totéž. Psychoterapie a poradenství. Pojďme se tedy podívat na to, jaký je mezi nimi vlastně rozdíl.

 

Co je poradenství?

Poradenstvím nazýváme odbornou (a spíše krátkodobější) práci poradce a klienta. Jejím cílem je řešení aktuální situace nebo problému. Poradce napomáhá klientovi si uvědomit různé možnosti řešení daného problému, když sám klient nemá v určité chvíli dost vlastních kompetencí k tomu problém řešit.

Poradce se může setkávat jak se samotným klientem, tak i se členy jeho rodiny (například manželský poradce, rodinný poradce). Cílem rozhovoru poradce a klienta bývá zmapování situace, vymezení problému a také jistá dohoda o konkrétních krocích vzájemné spolupráce.

 

Co je psychoterapie?

Psychoterapie je záměrné a cílené používání psychoterapeutických prostředků terapeutem, tedy osobou, která absolvovala akreditovaný dlouhodobý psychoterapeutický výcvik. Zaměřuje se na dlouhodobou spolupráci s cílem osobního rozvoje klienta, aktivací jeho vlastních kompetencí a jejich rozvoji, aby mohl žít smysluplný a uspokojivý život. Psychoterapie pomáhá lidem například s osobními a vztahovými problémy. Práce na těchto problémech trvá měsíce, mnohdy i roky.

Psychoterapie může být individuální i skupinová. V individuální terapii je přítomen pouze terapeut a klient. Na skupinové terapii může být jeden nebo více terapeutů a více klientů najednou. Klienti pak zpravidla sedí v takzvaném "kruhu" a navzájem sdílejí svoje životní příběhy a terapeuti toto sdílení vedou. Hovoří se o hlubších tématech, jejich souvislostech a propojeních, díky kterým může klient svůj příběh lépe uchopit, pochopit a přijmout.

 

A co když nevím, co z toho potřebuji?

Někdy člověk nedokáže sám rychle rozlišit, jestli potřebuje poradenství nebo psychoterapii. Je proto zcela v pořádku psychoterapeuta kontaktovat a sdílet s ním svůj problém, příběh. Společně se potom dohodnou na tom, jak by měla vypadat budoucí spolupráce. Zda témata, se kterými potřebuje pracovat jsou skutečně na jednorázovou radu, konzultaci nebo mají hlubší kořeny, které je potřeba rozkrýt. Klient potom s terapeutem může vstoupit do tzv. terapeutického vztahu, a společně přemýšlejí o možnostech dalších sezení. Klient sám potom určí, zda mu hlubší práce na sobě dává smysl a zda si přeje na tématu dále pracovat.

 

Není velkých a malých témat. Pokud vás něco trápí, intenzivně se nějakým tématem zabýváte ve své mysli a takzvaně "vám nedá spát", mohlo by pomoci ho přinést do psychoterapie a začít na něm pracovat. Vždyť jak se říká, "sdílená starost je poloviční starost".